Shounen-ai a J-rock

,Konečně sem zase jednou v Německu.‘usměje se nad svou myšlenkou Yu. Včera se vrátily s kapelou z jejich turné z USA a  zrovna míří na sraz Free Hug, který začíná na hlavním náměstí. V USA byli hodně slavní, ale tady je ještě neproslavili tak moc, takže neměl strach, že ho někdo pozná. Jak se tak zamyslel nad jejich turné, nedával pozor a zabloudil. Bezradně se rozhlíží okolo, když ho zničehonic zaujme bar, který je naproti přes ulici. Dveře baru se zničehonic otevřou a z nich vyjde celé osazenstvo Tokio Hotel. Má ty kluky rád. Jejich hudba byla dobrá a dokázali to, co na jejich kapelu ještě čeká. Jeho pohled upoutala jakási postava s kapucí, která se blížila k Billovi. ,Náhodný kolemjdoucí nebo fanda?‘proletí mu hlavou a usměje se, ale úsměv mu na tváři ztuhne, když uvidí, že ten muž má v ruce nůž. Na nic nečeká a rozeběhne se směrem k nim. Dorazí právě včas. Bill stojí k útočníkovi zády takže ho zatím nevidí. Yu včas vběhne mezi útočníka a Billa. Nedokáže ale ochránit sám sebe. Nůž protivníka se mu zapíchne hluboko do ramene. Ještě než se s šokem skácí na zem stihne kopnou dostatečně vysoko, aby udeřil útočníka do hlavy a tím ho zneškodnit. Ještě ucítí čísi ruce, které ho chytají, ale potom už se vše okolo něho propadne do tmy.

Bill za sebou zaregistruje koutkem oka  jakýsi pohyb a otáčí se právě včas, aby chytil jakéhosi kluka v sukni co se mu skácí přímo do náruče. Kousek opodál uvidí ležet muže s nožem v ruce. Rychle zhodnotí situaci a pak odnese s pomocí Toma kluka do čekající limuzíny, kde už sedí George s Gustavem. Útočníka přenechají svým bodygárdům.

„Je docela pěknej, že?“optá se Bill svého bratra, který se nadklání nad nemocniční lůžko, kde leží ten kluk, co mu zachránil život.
 „Docela? Jebe ti?“optá se ho Tom nechápavě. „Vždyť je nádhernej!“.
 „Klídek brácho. Chtěl  jsem jenom slyšet tvůj názor.“potutelně se usměje Bill, stoupne si za jeho záda a nakukuje mu přes rameno. „Mě se taky líbí. Co myslíš, budeme se mu líbit my?“ Tom už mu chtěl odpovědět, jenže mu v tom zabránili otevírající dveře. Do pokoje vešel Kiro a za ním se do místnosti vploužil Strify. Zarazily se však uprostřed místnosti a nechápavě se dívali na Toma, který se nakláněl nad Yuem a na Billa, který stál těsně za tím. Jako první se chopí slova Bill.
 „Ahoj jmenuju se Bill Kaulitz.“usměje se a přejde k nim. „A to je můj bratr Tom Kau…“
 „My víme kdo jste.“skočí mu do řeči Kiro a přeměří si oba pohledem. „Spíše by nás zajímalo co tu děláte?“.
 „To ten kluk mi zachránil život.“koktá na vysvětlenou Bill. Na to se Kiro rozesměje na celé kolo a Bill a Tom na něho jen nevěřícně třeští oči. Yu se neklidně zavrtí, čímž si vysloužil pozornost všech přítomných.
 „On není no malý kluk. Tento rok mu bude 21.“po chvilce stydlivě vysvětlí Strify a celý v obličej zčervená. To se zpamatuje Tom ze svého zamyšlení.
 „21?! Ale to by znamenalo že je o rok starší jak my!“promluví nevěřícně, čím způsobí další Kirův výbuch smíchu.
 „Nevypadá na to že?“promluví konečně Kiro, když se dostatečně uklidní.
 „Vypadá tak na sedmnáct.“promluví opět Tom.
 „Přestali byste se o mě bavit za mými zády.“promluví Yu chraptivě, až se ho všichni leknou a posadí se. Paží mu při tom prudkém pohybu projede bolest a zatočí se mu hlava, kdyby nebylo Toma a Billa, kteří k němu v rychlosti blesku přiskočili a starostlivě ho podepřeli, asi by spadl dolů z postele. Kiro se Strifym se na tu trojici usmáli.
 „Sakra puste mě, zas tak slabej nejsem.“vyjede po Billovi a Tomovi a setřese je. „Kiro, Strify sem rád, že jste za mnou přišli.“ . Kiro se na něho podívá a pomaličku k němu přejde.
 „No víš, trochu si nám doma scházel.“sedá si vedle něho, čímž odstrčí Billa, a ruku mu pokládá na stehno. Strify jde taky k němu, sedá si z druhé strany, čímž odstrkuje Toma, a po Kirově příkladu mu dává ruku na druhé stehno. Bill se na Kira a Strifyho nevraživě podívá jako by mu kradly majetek a Tom jen bezmocně přihlíží. Tuhle situaci přeruší až doktor, který přijde na visitu.
 „Tak jak se má náš mladý kytarista?“zeptá se doktor.
 „No já se mám dobře, ale neměl byste se spíše ptát na pacienta?“ozve se nechápavě Tom. Kiro a Strify se začnou neovladatelně smát a Yu se na Toma zamračí.
 „On se ptal mě. Sem taky kytarista.“zavrčí na Toma a otočí se na doktora. „Je mi fajn.Tak  kdy mě pustíte?“usměje se na doktora Yu.
 „No odejít můžete i dneska, co vám napíšeme propouštěcí zprávu, ale jde o to jestli máte někoho kdo se o vás postará? Jinak si tu ještě poležíte.“promluví doktor nekompromisně.
 „No jestli chceš, tak mi …“začne Kiro, ale Yu ho přeruší.
 „Ne na tu dovolenou se těšíte s Strifym už celej rok a já vám ji nechci překazit.“usměje se na ně Yu. „Doktore myslím…“otáčí se na doktora Yu, ale Tom ho zarazí.
 „Kdy budou ty papíry hotové?“zeptá se Tom doktora.
„Půjdeš k nám.“odpoví Bill Yuovi na jeho nechápavej výraz.

To be continue *jejiž ta ajina, ale sere ,takže* Pokračování příště

*sory za takoví konec a za to že je tak krátká, ale dneska jde komp na reklamaci, takže nevím kdy se k tomu zase dostanu a ráno musim vstávat, takže jdu spát (je 1:51 abyste věděli J) doufám že se mi vratí brzy zatím se s váma loučím