V domě úchyláků
Okolo jejich obrovského domu bylo něco jako jezírko, přes který
vedl most přímo do garáže. Další domy byly v nedohlednu.
„Jsme
kousek za městem.“usměje se na mě Edward. „Protože kluci
dělají až moc hluku.“
„Neděláme.“zamračí se
David.
„Ale jo děláme.“usměje se na něj Adam.
„No
dobře tak děláme.“pokrčí David nakonec rameny.
„Podkroví
patří mě, patro pod ním dvojčatům, první patro trojčatům a
přízemí rodičům.“řekne mi Sam.
„A já ...“začnu
větu.
„Ty budeš spát v jednom z pokojů pro hosty.“přeruší
mě Edward. „A myslím, že nejlíp bude, když budeš spát u
trojčat.“
„U trojčat?“zděšeně se ozvou David s
Adamem.
„Ale tati to nám nemůžeš udělat.“zamračí se
Adam. „Brácha řekni mu něco.“
„Nechci nic slyšet.“utne
začínající debatu Edward. „U vás by se nevyspal, protože
byste se mu neustále snažili dostat do postele. A u Sama to samé.“
Zaparkuje auto a vystoupíme. Než dojdeme do domu, vyjde ven žena,
která nás uvítá.
„Tome, tohle je moje žena
Mariana.“představí mě Edward.
„Těší mě paní
Foresterová.“otočím se na tu ženu.
„Tak za prvé neříkej
mi paní Foresterová, ale třeba Mariano, nebo mami.“usměje se na
mě. „a Za druhé ráda tě poznávám Tome.“
„Mamiii!“ozve
se zničeho nic za mnou a pak už mě David zezadu obejme okolo pasu
a hlavu mi dá na rameno. „Taťka nechce dovolit, aby spal u nás
na patře.“fňukne.
„A určitě pro to má dobrý
důvod.“odsekne mu Mariana s úsměvem.
„Ale mamiii ….“
„Žádne
ale mami, Davide, a nedělej na mě ty štěněčí oči.“řekne
mu.
„Davide to máš prohraný.“řekne mu Sam.
„A ty to
taky ani nezkoušej Sama.“řekne mu Adam.
„nevítě proč
ještě stojíme venku?“usměje se Mariana. „Padejte dovnitř ke
stolu, uvařila jsem vám večeři a pak půjdete spát. Musíte být
po té cestě unavení.“nikdo jí neodporujeme a jdeme do domu.
Následuju kluky, kteří jdou přede mnou a nestíhám zírat. Mají
vážně krásně zařízený dům.
„Každé patro je zařízané
podle těch komu patří.“řekne mi Sam, který se na mě otočil a
všiml si jak si vše prohlížím. „Rád tě zítra provedu mým
patrem.“usměje se na mě a a já se usměju zpátky.
„To budu
rád.“odpovím mu. Dál už jdeme potichu. V jídelně si posedáme
ke stolu a Mariana nám přinese večeři. Je vážně dobrá, asi se
tu budu hodně potloukat okolo kuchyně, bych pochytil nějaké nové
triky.
„Tak co chutná?“ozve se Mariana.
„Je to
vynikající.“usměju se.
„Jeho názoru by sis měla
vážit.“usměje se Edward. „Sei je z jeho kulinářského nadání
celý pryč.“
„Dobře, že jsi mi to řekl.“usměje se
Mariana. Zbytek rozhovoru u večeře mi nějak ujde. Nezapojuju se,
protože to zní spíš jako nějaká rodina debata. Po jídle mě
Mariana odvede do pokoje, který pro mě připravila a popřeje mi
dobrou noc. Usměji si na ni a když odejede, tak si odhodím si
tašku do rohu místnostni. Na vybalování jsem přece jenom moc
unavený. Sundám si oblečení, které poskládám na židly a v
boxerkách zalezu do postele.
„Achhh.“prohnu se v zádech.
To je slast. Pomaličku otevřu oči a zahledím se na postalu co je
nade mnou.
„No konečně jsi se probudil, tvůj menší kamarád
se teda probudil dřív.“promluví na mě zcela cizí hlas a pak už
mě políbí něčí rty. Ruce mi přejedou přes bradavku a já
slastně vzdychnu. „Spát s tebou dneska nebudu, protože se ještě
pořádně neznáme.“ušklíbne se na mě postava a já ho konečně
ve svitu měsíce, který proniká přes okno, uvidím. Je vysoký a
přes zelené oči, tolik jiným oproti modrým očím dvojčat a
šedým očím Sama, mu spadá blonďatá afina. Krásná tvář ve
které se mu rýsují klíční kosti mě připravý o myšlenky.
Obličej má orámovaný dlouhými blond vlasy, které se mu
rozprostřují až pod lopatky.
„Ale stejnak bych si s tebou
rád užil.“s těmi slovy vezme do úst můj penis a začne ho sát.
Zavzdychám. Pak ucítím jak svůj penis otírá o mou nohu,
zčervenám, i když mě to vzrušuje. Za nedlouho dojdu v vrcholu a
i on vystříkne.
„Zlato ani nevíš jak mě tvé vzdychy
přiváděli k šílenství.“usměje se na mě. „A nádherně se
červenáš.“políbí mě a já si ho jako v mrákotách přitáhnu
za krk, abych polibek prohloubil. On za chvíli oddělí naše
rty.
„Jmenuju se Erik.“zašeptá „A teď už spinkej, ať
jsi na snídani vyspaný.“naposledy mě políbí a pak zmizí.
Zavrtím nad tím hlavou. Tohle je určitě jen sen. Zahrabu se do
pěřiny a doufám, že se brzy probudím.
„Snídaně.“zaklepe někdo na dveře a já se probudím. „Za
půl hodiny je snídaně.“ozve se znovu.
„Jo jasně slyšel
jsem.“zachraptím ospale a za dveřmi se ozve smích. Vstanu a
odšourám se do koupelny, která je připojená k pokoji pro hosty.
Dám si rychlou sprchu a pak si obleču oblečení co jsem si vytáhl
z tašky. U zrcadla zakryji svou modřinu na oku make-upem a obtáhnu
si oči čenou gelovou tužkou na oči. Zkontroluju čas a pak už
vyjdu z pokoje směrem k jídelně. V domě je klid. Nikde nikoho
nevidím. Osamotě dojdu až do jídelny, kde se hemží skoro celá
rodina Foresterů.
„Dobré ráno.“usměje se na mě Sam a
dvojčata se dál o něčem hašteří.
„Dobré.“usměju se
na něj a sednu si vedle Edwarda, který je schovaný za novinami.
Nechápavě se podívám na stále se hádající se dvojčata.
„Ale
hádají se kdo za to může, že u nich nemůžeš spát.“usměje
se na mě Sam. „Tak co jak jsi se vyspal?“
„Dobře, až na
ten divný sen.“napiju se džusu, který vzápětí vyprsknu a
zčervenám. Dvojčata se na mě udiveně zahledí, ale já si jich
nevšímám a stále se dívám na nově příchozí.
„Jak vidím
tak ti naše trojčata vyrazili dech.“usměje se na mě Edward,
který vykoukl zpoza novin, aby zjistil co je to tu za rozruch.
„Tak
to teda ne.“zamračí se Adam. „Ani se na ně nekoukej, ty jsi
náš.“
„Ale ale bratříčku to bych ani neřekl.“řekne mi
tak povědomí hlas Erika. „Jak jsi se vyspinkal, miláčku?“přejde
ke mně Erik a sedne si vedle mě, jeho dvě kopie ho následují a
sednou si vedle něj. „Doufám, že jsem tě moc neunavil svou
návštěvou.“vědoucně se usměje a já zčervenám ještě víc.
Vážně jsem se dostal do domu plného úchyláků.
„Jakou
návštěvou?!“zařve David.
„Snídaně.“rozrazí Mariana
dveře.
„Eriku postav se do fronty. Tom je můj.“řekne
Sam.
„Jak tvůj?! Je sakra náš. Můj a Adamův. My honašli
jako první.“zamračí se David.
„Máte smůlu bráškové. Já
jsem se dohodl s Evanem a Ethanem,Tom je prostě náš. Nás
trojčat.“odsekne mu vzdorovitě Erik.
„Kluci!“zařve
zničeho nic Mariana. „Uvědomujete si vůbec o čem se hádáte?
Tom není žádná hračka, ale lidská bytost.“
„Máma má
pravdu děcka. Nechte ho ať si sám vybere.“řekne Edward. Kluci
se zamračí, ale dál už mlčí. „A taky vás upozorňuju, že
jestly někoho uvidím v Tomově pokoji, tak ten dotyčný může
očekávat zavažný trest.“
„Myslím, že nebude nutné je
trestat až tak moc.“řeknu.
„Já si myslím, že ano. Znám
své syny.“odpoví mi Edward. Zbytek snídaně proběhne v
tichosti. Kluci se mračí a navzájem se probodávají vražednými
pohledy. Po snídani mě Samdovede do svého patra a jak mi slíbil
tak mě jím provede. Jako první mě zavede do tělocvičny.
„Ta
je krásná.“usměju se. Velký sál ve kterém vysí ring,
boxovací pytle a jiné boxovací pomůctky.
„To víš jsem
mistr.“usměje se na mě. „Trénuju každý den, takže už mě
unavovalo nustále jezdit do města.“
„Aha.“zamumlám, aniž
bych ho pořádně poslouchal, jsem zcela zaujatý
tělocvičnou.
„Samozřejmně, že ji kdykoli můžeš
použít.“usměje se na mě. „Budu rád, když budu mít na
trénicích společnost.“
„Děkuju.“vrhnu se mu okolo
ramen.
„Ne to já bych měl děkovat.“zachraptí mi do ucha
takovím hlasem, že hnedka couvnu od něj a zčervenám. „Tak pojď
půjdem dál.“ Jako další mi ukáže svůj pokoj, koupelnu a
nakonec i obývák.
„Máš to tu krásné.“řeknu na konci
prohlídky.
„Děkuju“ušklíbne se na mě. „Však mě pijď
kdykoli navšívit, sem nahoru.“
„Jsně, však za tebou budu
chodit do tělocvičny.“mrknu na něj a začnu scházet schody, sle
v následujícím patře mě přitisknou ruce na zeď a políbí mě
něčí rty.
„Jsem tak šťastný, že jsi nás přišel
navštívit.“prohlasí David a Adam si mě vezme do náručí.
„Ale
já vás nepřišel navštívit.“začnu mu odporovat.
„Už to
nemusíš zapírat.“usměje se Adam. „Ale moc se omlouváme, že
jsme překazili tvé překvapení.“
„Tak mě kruci
poslouchejte. Nechtěl jsem vás navštívit a ani jsem vás nechtěl
něčím překvapit.“zamračím se.
„Ale klid miláčku.“usměje
se Adam a položí mě do postele. Ihned si k nám přilehne i
David.
„Jen se trošku pomazlíme.“zašeptá mi David do ucha
a přetáhne mi triko přes hlavu. Adam mě začne líbat a David se
začne věnovat mým bradavkám. Zničeho nic se však rozleít
dveře.
„Neříkal jsem vám něco kluci.“ozve se Edwardův
hlas.
Komentáře
Přehled komentářů
Tak jsem náhodně našla tvojí stránku a začla číst tuhle povídku a můžu ti říct, že je fakt skvělá :D Tom se opravdu dostal do domu plného uchyláků :D Hodně jsem se nasmála. Doufám, že brzy přibude další kapitolka.
waaaaaaaaaw
(pepa, 29. 5. 2011 14:12)Je to úplne úžasné. Fakt sa teším na to ako to bude pokračovať. Vôbec neviem odhadnúť s kým nakoniec skončí. A ty chalani, no sú neskutočný. Proste je to super :)
AAAAAA
(Mia, 26. 5. 2011 20:34)
uchyláci malí :D mi osobně se nejvíce líbí ten nejstarší... ostatní jsou až přílišně perverzní XD hudák Tom.. nechápu jak je můžu tak s přehledem všechny :D ani to nedokážu popsat :)
Téda...som..
(Haku, 25. 5. 2011 18:12)...unesená,paráda,nádhera...toto bolo teda niečo.Ako sa bude chudáčik pohybovať po tom*strašnom*dome?...V každom rohu **niečo**striehne !!
:D
(ala, 23. 5. 2011 18:36)
je to skvele
som zvedava jak to dopadne
neskoncia nakoniec vsetci spolu???
to vies aby ho ochranili ked je taky zlaty:P
XD
(Yoku, 23. 5. 2011 18:01)Chudák Tom, tolik úchylů pohromadě ^^;; těším se na další díl XD moc moc děkuju ;)
...
(ella, 23. 5. 2011 17:53)chudacek ... jsem zvedava jak se o nej 6 sourozencu popere .. myslim ze Tom bude mit krusny leto :-D
juchůů
(Kana, 23. 5. 2011 12:10)ježíší, co to bylo XD takový úchyláci?? to snad neni možný XD sem zvědavá jak to tom přežije,a ským nakonec skončí, teda....jestli to přežije. protože šest kluků na jednoho je malinko moc, ale co, on si s tím poradí XD
:DDDDD
(paks, 23. 5. 2011 9:08)uzasny ja se zase nemuzu rozhodnout libi se mi svichni ae to by asi tom nedopadl dobre a uz se moc tesim na pokracovani doufam ze to sem brzy hodis
...
(šárka, 23. 5. 2011 8:22)nádhera, já si nemůžu pomoct ale byla bych nejradši kdyby byl se Samem, ale ať to bude jakkoliv bude to hezký
úžasný
(Lucka, 29. 5. 2011 22:05)